Pro návštěvníky

Žďárské vrchy jsou nejrozmanitější částí Českomoravské vrchoviny se spoustou turisticky zajímavých míst a řadou kulturních památek. Typické pro krajinu Žďárských vrchů je pestré střídání luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů. Žďárské vrchy jsou pramennou oblastí několika řek jako je Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava a Oslava a jako oblast s mnoha rybníky, z nichž většina z nich byla založena již ve středověku. Asi z jedné poloviny území pokrývají hluboké lesy, jedná se především o smrky, pouze místy ze zachovaly porosty jedlobučin, z nichž nejznámější je národní přírodní rezervace Žákova hora.

Typickým krajinným prvkem hřebenů Žďárských vrchů jsou skalní rulové útvary vzniklé zvětráváním. Ty jsou i s okolními balvanitými sutěmi chráněny jako přírodní památky. Proto je Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy odedávna vyhledávána jako krajina pro odpočinek a sportovní vyžití.

Mezi nečastější formy odpočinu patří letní pobyty u rybníků Velké Dářko, Pilská nádrž, Řeka, Jánuš, Milovský rybník, Sykovec nebo Medlov, aktivnější návštěvníci dávají přednost letnímu nebo podzimnímu sběru lesních plodin nebo turistice, která se zde dá provozovat po celý rok. V CHKO Žďárské vrchy má tradici pěší turistika, velký rozvoj zaznamenává cykloturistika a se vznikem koňských farem také turistika na koních. 

Turistika na území Žďárských vrchů má velmi starou tradici  a na rozdíl od pohraničních oblastí České republiky, které  byly v poválečných letech z velké části pro turisty  uzavřeny, se zde mohla zcela volně rozvíjet. Zpřístupněny  byly mnohé z nejcennějších částí CHKO. Mezi nejznámější a  nejnavštěvovanější místa patří bezesporu Devět skal, jež  jsou svými 836 metry n.m. druhým nejvyšším vrcholem  Českomoravské vysočiny. Stejně známá je i 810 metrů  vysoká Žákova hora, vyhlášená již v roce 1933 státní  přírodní rezervací (nyní národní přírodní rezervace). Obě místa jsou dosažitelná po turistických trasách z Herálce,Svratky, Třech Studní nebo Fryšavy. Milovníci  skalních útvarů zcela jistě znají názvy Zkamenělý zámek,  Milovské a Rybenské Perníčky, Čtyři palice, Prosíčka,  Štarkov, Drátník, Tisůvka, Peperek a Lisovská, Malínská,  Pasecká nebo Rozštípená skála. Poněkud méně známé, ale  přírodně stejně hodnotné jsou národní přírodní rezervace  Radostínské rašeliniště a rašeliniště Velké Dářko  zpřístupněné naučnou stezkou. která začíná nedaleko  Škrdlovic u rybníka Velké Dářko. Známý a turisty velmi  navštěvovaný je soubor lidových staveb a řemesel Vysočina na Veselém kopci nedaleko Trhové Kamenice a Hlinska. 

Převýšením nepříliš náročný zato však značně rozsáhlý  reliéf Žďárských vrchů přitahuje turisty na kolech a  předurčuje rozvoj cykloturistiky. Je možno bez nadsázky říci, že se ze všech forem turistiky rozvíjí nejrychleji. Prakticky bezproblémová z hlediska ochrany přírody a krajiny je však jenom cyklistika na silnicích a veřejně přístupných komunikacích. Pomineme vlastníky pozemků a komunikací, kteří argumentují zejména možností kolize s mechanizací či chodci, kteří se po nich pohybují, spočívá problém v trasách vedoucích v lesích a po nezpevněných cestách. V lesích je rychle jezdícími cyklisty rušena zvěř, ve svažitém terénu dochází zejména za mokra k mnohonásobně většímu poškozování vegetace a narušení půdního krytu s následnou  erozí, než u pěší formy turistiky. AOPK ČR regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy vítá aktivitu Klubu českých turistů, kteří po projednání se správci území značí pro cyklisty trasy po silnicích i lehčím terénem, neboť jsou vedeny tak, aby nedocházelo k rušení zvěře ani poškozování přírodního prostředí. 

Turistika na koních  není v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy tolik rozšířena jako v jiných oblastech České republiky, ale i zde je patrný zvýšený zájem o tyto formy odpočinku. Lze očekávat, že v příštích letech dojde k častějšímu setkávání s návštěvníky na koňských hřbetech. 

Sport lze provozovat  na rekreační úrovni i jako soutěže. K nejčastějším rekreačním sportovním aktivitám v zimním období patří lyžování. V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je provozováno na běžkách i  na sjezdovkách, ale reliéf krajiny jednoznačně  preferuje běžkaře. Pro ně jsou určeny lyžařské areály v  blízkosti Žďáru n.S., Nového Města na Moravě, Studnic,  Svratky, Herálce, Sněžného, Kadova a Třech Studní s tratěmi od  1-20 km. Ve většině těchto měst a obcí současně působí místní  lyžařské oddíly, které se starají o úpravu tratí  a pořádají soutěže pro veřejnost i na celostátní nebo mezinárodní úrovni. Pro sjezdové lyžování byly v CHKO  povoleny vleky a sjezdovky u Hlinska, Svratky, Pusté  Rybné, Kutin, Daňkovic, Nového Jimramova, Roženeckých  Pasek, Věcova na Harusově kopci u Nového Města na Moravě.  

Sportem provozovaným v nejcennějších územích CHKO je horolezectví. Horolezecká činnost v  CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě rozhodnutí  AOPK ČR za podmínek dohodnutých se  zástupci místních oddílů Českého horolezeckého svazu.  K nejvíce využívaným terénům patří Drátník a Čtyři palice,  bez omezení je možno lézt na Vávrově skalce, Rozštípené  skále a na některých útvarech Devíti skal, Malínské skály  a Milovských Perníček. V době hnízdění ptactva je zakázáno  lezení na některých stěnách Pasecké skály, na Bílé skále,  Ostré skalce, Uhlíři, zkamenělém zámku, Pivovaru,  Rybenských Perniček, Štarkově a Tisůvce. Na ostatních  skalních útvarech je horolezecká činnost zakázána. Nevyhraněný názor, a to i mezi horolezci, je v otázce  používání magnezia, které slouží lezcům k vysušení prstů a pomáhá jim zdolávání náročnějších cest. I přes snahu  prokazovat neškodnost této  horolezecké pomůcky je zřejmé, že  magnezium mění chemizmus skály a při nadměrném používání  znečišťuje skalní útvary, proto jeho používání na skálách  Ždárských vrchů nepovoluje. 

Ke sportovním odvětvím provozovaným  organizovanými oddíly patří  přespolní, orientační a  radioorientační běh. Přestože se jedná o zdravý pohyb ve zdravém prostředí, projevuje se zde také negativní aspekt. Při velkém počtu účastníků však dochází k rušení zvěře,  za mokra dochází k sešlapům  a erozi půdy zejména v místech kontrol a v prostoru startu a cíle. Proto je snaha ochránců přírody limitovat při bězích počty účastníků. 

Závody psích spřežení jsou atraktivní aktivitou zejména pro diváky, v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy jsou konány soutěže v zimním období v prostoru mezi obcemi Sklené, Tři Studně a Vlachovice. Pro své tratě využívají lyžařské stopy, nebo vyjíždějí své vlastní trasy po polních a lesních cestách. 

Aktivitou, která je nežádoucí a je přímo zakázána zákonem, je jízda sněžných skútrů volnou krajinou. Kromě toho, že jezdci mohou ohrozit  návštěvníky chráněné oblasti, plaší a stresují zvěř, která se ve snaze uniknout nadměrně vyčerpává a dochází k jejím úhynům. Pracovníci AOPK ČR regionální pracoviště Správa CHKO se snaží ve spolupráci s Policií České republiky nepovolený provoz motorových sněžných skútrů z krajiny zcela vyloučit.

Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt