Krajinný ráz CHKO Žďárské vrchy

krajina CHKO Žďárské vrchy

Na utváření vzhledu krajiny se ve zjednodušeném pohledu podílí několik základních faktorů: morfologie terénu, klima, vegetace, voda a činnost člověka. Lidská činnost se nejviditelněji projevuje v hospodářském využívání krajiny - ať už zemědělském, lesnickém či průmyslovém - a ve způsobu osídlení a výstavby.

Způsob využití krajiny a z něj vyplývající charakter sídel i jednotlivých staveb určují podstatnou měrou vzhled krajiny - v zákoně č. I 14/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se pro vzhled krajiny užívá termínu krajinný ráz.

Krajinným rázem, ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určité oblasti či místa. Krajinný ráz je tvořen souborem přírodních i člověkem vytvářených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoří obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen přírody samotné, ale v současné době zejména charakteru využívání zemského povrchu člověkem.

Chráněné krajinné oblasti v České republice jsou velkoplošně vymezená chráněná území, v nichž se zachovalo velké množství přírodních, kulturně-historických a krajinně estetických hodnot. Zpravidla jsou to území, která byla zásadně ovlivněna, či dokonce přetvořena činností člověka.

Přírodní složky se často harmonicky snoubí se složkami vytvořenými člověkem. Podoba krajiny, sídel i jednotlivých staveb je vždy daná dobou jejich vzniku, přírodními a klimatickými podmínkami, technickou a ekonomickou úrovní společnosti a jejím společenským a politickým uspořádáním.

Území CHKO Žďárské vrchy je terénně členité, mnohé krajinné prostory jsou pohledově uzavřené a jiné jsou propojeny průhledy. Dramatičtěji je reliéf formován v údolí řek Svratky a Fryšávky a na Jimramovsku, naopak charakter sníženiny bez větších výškových rozdílů má okolí Nového Veselí a Matějova. Území CHKO není od okolní krajiny morfologicky výrazněji odděleno, přechody do jiných morfologických celků jsou plynulé. Na ráz krajiny má vliv i lesní a zemědělské hospodářství, ale problémy ve vztahu ke krajinnému rázu může působit především výstavba, zejména průmyslové objekty a rozšiřování sídel. Značně mohou ovlivnit krajinný ráz výškové stavby, které se vzhledem k charakteru terénu uplatňují i v širších vztazích a dálkových pohledech. Problematické je posuzování drobnějších objektů (např. výstavba rodinných domů, drobných účelových staveb, přestavby a úpravy), které ovlivňují krajinný ráz v konkrétním plošně omezeném prostoru.

Základním cílem ochrany krajinného rázu (pouze v CHKO ?) je dochovaná volná krajina, včetně její struktury a současného stavu tam, kde se dochovaly přírodní prvky nebo kde je hospodářské využívání prováděno způsoby šetrnými k přírodě a zachování esteticky, kulturně a historicky cenných částí území, včetně jejich dominant, sídel a jejich celkového obrazu v krajině.

Na území CHKO Žďárské vrchy se nachází pestrá mozaika urbanistických typů sídel. která- spolu s velkým množstvím dochovaných historických staveb - dokumentuje historicko-společenský vývoj související s hospodářským využíváním krajiny. Zachování urbanistických, historických, kulturních, stavebné-architektonických a přírodních hodnot sídel a jejich zapojení do krajinného rámce, respektující možnost jejich dalšího rozvoje, je hlavním důvodem, proč se správy chráněných krajinných oblastí vyjadřují k povolení, umístění či změně užívání stavby.
Velké společenské a politické změny v uplynulých 40 letech socializace venkova zásadním způsobem změnily společenskou, výrobní a ekonomickou strukturu vesnice. V důsledku těchto změn se celkový obraz vesnice a venkovského prostoru, po staletí poměrně ustálený a ve vazbách na krajinu a přírodní prostředí prakticky neměnný, radikálně proměnil. Tento vývoj se projevil především ve výstavbě a nevhodném situování velkokapacitních zemědělských objektů, v plošném zavádění městských typů obytných domů bez respektování specifických požadavků života na venkově, v rušení či devastování volných návesních prostorů, v masivní výstavbě chat a rekreačních domků v sídlech i ve volné krajině atd.

Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, vyhlášené roku 1970, neměla v tehdejším politickém klimatu téměř žádné legislativní nástroje k usměrňování charakteru výstavby. Úspěchem bylo, když se podařilo prosadit zmrazení výstavby dalších rekreačních objektů v rámci tehdejších možností územního plánování a stavebních uzávěr. Negativní vývoj venkovského prostoru pokračuje i v současné době. K přetrvávajícím trendům z minulosti (vylidňování vesnice, snahy o výstavbu městských typů domů atd.) se přidávají projevy dané nově vzniklými společensko-politickými podmínkami. K nim patří pro venkov nepřiměřené podnikatelské záměry výrobního či podnikatelského charakteru, snaha využít zemědělské pozemky, získané většinou v restituci, pro výstavbu rekreačních objektů, ať už v sídlech nebo mimo ně, import zeměpisně cizorodých typů domů s prvky německé, severské či americké provenience, výstavba plošně rozsáhlých sídlišť rodinných domů bez vazby na stávající urbanistickou strukturu - s absencí veřejných prostorů a infrastruktury, apod.

Venkovský prostor tvoří jedinečnou a nenahraditelnou alternativu k prostoru městského typu. Cílem usměrňování stavebního vývoje a rozvoje sídel v CHKO Žďárské vrchy je zachovaní charakteru sídel i jejich historické, kulturní a přírodní hodnoty. Navázání na kulturní a historické tradice venkovského života přitom nevylučuje dosažení i nejvyššího standardu bydlení, běžného ve městech.

Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt