Lesnictví

V rekonstruované dřevinné skladbě potencionální přirozené vegetace převládal buk lesní (35,6 %) a jedle bělokorá (32,4 %) ve stinných lesích na minerálně bohatších půdách rostl v příměsi javor klen (0,2 %) a vtroušen byl jilm horský. Smrk byl značně zastoupen (27,3 %) zejména na minerálně chudých a podmáčených stanovištích. Borovice lesní byla rozšířena na rašeliništích a skalnatých výchozech (3,8 %), kde ji doprovázely bříza pýřitá a bříza bělokorá (0,2 %), jeřáb ptačí a ojediněle i borovice blatka.

Na prameništích a potočních nivách byla zastoupena olše lepkavá (0,3 %). Žďářením pralesa při kolonizaci území, pastvou dobytka a zejména zvyšující se potřebou dřeva k provozu železářských hamrů a hutí i pozdější sklářské výroby se rychle snižovala výměra lesa a měnila se i jeho skladba.

Původní převážně jedlobukové porosty byly vytěženy a v holosečném hospodářství zaváděném od konce 18. století byly obnovovány převážně smrkem. V současné skladbě převážně jehličnatých porostů je zastoupení smrku 86,2 %, borovice 5,5 %, nepůvodní modřín a ostatní jehličnany 1,3 %, ale jedle jen 1%. Zastoupení buku kleslo na pouhá 2 %, dále zde rostou olše v zastoupení 2 %, břízy 1,3 % a ostatní listnaté dřeviny 0,7 %. CHKO Žďárské vrchy patří se 46 % lesnatosti mezi nadprůměrně zalesněná území ČR. Náleží do přírodní lesní oblasti 16 - Českomoravská vrchovina, přičemž výše položená centrální část s rozsáhlými lesními komplexy je řazena do podoblasti Žďárské vrchy. Z hlediska vegetační stupňovitosti převládá 6. smrkobukový lesní vegetační stupeň, jen okrajově nižší polohy CHKO jsou řazeny do 5. jedlobukového stupně a výjimečně na stanovištích podmáčených a rašelinných jedlových smrčin byl vylišen i 7. bukosmrkový stupeň.

Převládají stanoviště kyselé řady, tvořící více než 39 % rozlohy porostní půdy, na 14 % je zastoupena živná a v nepatrném rozsahu 0,8 % humusem obohacená řada. Takřka třetinu rozlohy porostní půdy zaujímá oglejená řada, řada vodou obohacených stanovišť 9,6 %, podmáčená řada 2% a rašelinná 1,8 %. Na těchto stanovištích však dosud převažují hospodářsky změněné stejnověké smrkové porosty s mizivou příměsí jiných dřevin. Nevyhovující je také věková struktura porostů, vykazující dvojnásobný přebytek 6. věkového stupně v důsledku rozsáhlých kalamit v letech 1930-1933 a (až na výjimky některých podrostně obhospodařovaných částí lesa) a jejich nedostatečná prostorová diferenciace. Tyto porosty jsou méně odolné vůči synergickému působení řady škodlivých činitelů. Významné škody, především vývraty v porostech na podmáčených stanovištích, působí bořivé větry ze SZ a JV směru, zejména ve vyšších polohách je cca 15 % porostů poškozeno polomy sněhem a námrazou.

Třetina porostů byla poškozena loupáním, ohryzem a okusem dříve přemnoženou jelení zvěří s následným rozvojem hnilob působených houbovými patogeny, především václavkou, postihujících až 18 % dřevní hmoty. Především v exponovaných vrcholových a inverzních polohách se projevilo imisní znečištění ovzduší a 43,6 % výměry lesů v CHKO bylo zařazeno do pásma C ohrožení imisemi. Lesy jsou i dnes významným krajinotvorným prvkem oblasti, současný stav porostů však neumomožňuje optimální plnění jejich ostatních mimoprodukčních funkcí, zejména vodohospodářské a půdoochranné. I když se v současném lesním hospodářství již projevují od počátku Správou CHKO Žďárské vrchy prosazované trendy obnovy lesa se zvýšeným podílem přirozených dřevin a uplatňování podrostního hospodářského způsobu k vytvoření věkově i prostorově diferencovaných smíšených porostů s větší ekologickou stabilitou, je dosažení cílů přírodně blízkého hospodaření v lesích dlouhodobou záležitostí.

Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt