Územní systémy ekologické stability (ÚSES)

Charakteristika problematiky

ÚSES je vzájemně propojená soustava menších i větších území s převahou přírodních a přírodě blízkých biotopů. Je vymezován na třech samostatných, avšak vzájemně propojených hierarchických úrovních – nadregionální, regionální a lokální. Základními skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Příznivé působení biocenter a biokoridorů do okolí zprostředkovávají na lokální úrovni také interakční prvky. Funkční ÚSES mimo jiné zvyšuje ekologickou stabilitu krajiny, tedy schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce, přispívá ke zvyšování biodiverzity a zvyšování přírodní a estetické hodnoty krajinného rázu. V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka zahrnují skladebné části ÚSES relativně přírodní biotopy. V krajině, která je silně antropogenně ovlivněná (velké plochy zemědělsky využívané půdy, monokulturní stejnověké lesní porosty, apod.) je nutné nové skladebné části ÚSES založit. Jedná se o propojení jednotlivých biocenter novými biokoridory, případně jde o založení nových biocenter.

 

Zachovalost kostry ekologické stability

Jako kostru ekologické stability chápeme množinu existujících geobiocenóz s vysokým stupněm biodiverzity a ekologické stability. Zpravidla se jedná o geobiocenózy, jejichž stav se blíží přirozenému stavu. Kostra ekologické stability je tvořena jednotlivými prvky – ekologicky významnými segmenty krajiny.

Vyšší index ekologické stability krajiny v CHKO Žďárské vrchy je dán poměrně vysokou lesnatostí území (cca 50 %), i když se jedná z velké části o přeměněné lesní porosty s vysokou mírou uniformity v druhovém složení a struktuře porostů. Z nelesních pozemků se dochovaly druhově bohaté louky a menší množství pastvin a rašelinišť.

Stávající kostru ekologické stability krajiny v CHKO Žďárské vrchy je možno hodnotit celkově jako vyhovující. Na území CHKO jsou zastoupeny převážně existující funkční nebo částečně funkční skladebné části ÚSES . Neexistujících skladebných prvků, navržených k založení, či nefunkčních skladebných částí je, vzhledem k celkovému počtu prvků, poměrně málo.

 

Nadregionální ÚSES

Na území CHKO Žďárské vrchy se nacházejí 2 nadregionální biocentra (NRBC) - č. 81 Žákova Hora a č. 2009 Dářko - a třetí sem zasahuje ze sousední CHKO Železné hory (NRBC č. 60 – Polom). Všechna jsou zcela funkční a zaujímají 4,5 % celkové rozlohy CHKO ŽV.

NRBC 60 – Polom 40 ha funkční

NRBC 81 – Žákova hora 2358 ha funkční

NRBC 2009 – Dářko 803 ha funkční

celkem 3201 ha

 

Územím CHKO ŽV prochází 5 nadregionálních biokoridorů, všechny patří do mezofilní bučinové řady. Jejich délka v CHKO činí přibližně 75 km. 

NRBK 76: Polom-Žákova hora, celková délka 12,8 km

NRBK 125: K 124-Žákova hora, celková délka 25,2 km

NRBK 126: Údolí Doubravy-K 125, celková délka 16,2 km

NRBK 83: K 82-K 127, celková délka 41 km

NRBK 127: Žákova Hora – Údolí Hodonínky, celková délka 44 km

 

 

Regionální ÚSES

Na území CHKO ŽV bylo vymezeno dle ZÚR 21 regionálních biocenter. 

RBC 309 – Žákovina - 119 ha - částečně funkční

RBC 310, 311 – Milovské perničky + Meandry Svratky – 219 ha - funkční

RBC 312 – Hudecká skalka - 65 ha - částečně funkční

RBC 313 – Pohledecká skála 65 ha funkční

RBC 352 – Čachnov - 90 ha - funkční

RBC 372 – Ransko – 365 ha - funkční

RBC 393 – Devět skal – 105 ha - funkční

RBC 714 – Štíří důl - 21 ha - funkční

RBC 715 – Babín – 40 ha - funkční

RBC 893 – Kladno – 77 ha – částečně funkční

RBC 900 – Kameničky – 407 ha - funkční

RBC 901 – Niva Chrudimky uTrhové Kamenice – 80 ha - funkční

RBC 902 – Barchanec – 56 ha - funkční

RBC 1565 – Peperek - 83 ha - funkční

RBC 1566 – Kamenný vrch – 65 ha – částečně funkční

RBC 1741 – Suchý kopec – 43 ha - funkční

RBC 1746 – Samotín – 31 ha - fukční

RBC 1747 – Blatno – 35 ha – částečně funkční

RBC 1953 – Pasecká skála – 50 ha - funkční

RBC 9004 – Karlštejn – 320 ha - funkční

celkem 2336 ha

 

Na území CHKO ŽV bylo také dle ZÚR vymezeno přibližně 91 km regionálních biokoridorů.

 

Lokální ÚSES

Na úrovni lokální bylo (dle provedené vektorizace ÚSES z roku 2009) v CHKO ŽV vymezeno celkem 361 lokálních biocenter - z toho bylo 296 funkčních (82 % z celkového počtu LBC), 47 částečně funkčních (13 % z celkového počtu LBC) a 18 nefunkčních (5 % z celkového počtu LBC) - a 761,224 km lokálních biokoridorů.

 

ÚSES jako nástroj k udržení ekologické stability a biodiverzity

ÚSES je podkladem pro územně plánovací dokumentaci a obce (i ostatní vlastníci) by měly  nefunkční prvky postupně dle územních plánů realizovat. Zájemci mohou čerpat finanční prostředky z krajinotvorných programů. Z toho vyplývá, že samotné realizace nefunkčních a vhodné zásahy (kosení luk, dosadba autochtonních druhů dřevin, revitalizace říčních systémů,...) do funkčních prvků by proto nemusely být problémem (pokud bude k dispozici dostatečné množství financí), s výjimkou řešení vlastnických vztahů a následné péče.

Vymezené prvky ÚSES jsou úspěšně využívány v rámci správních řízení od fáze jednání až do vydaného rozhodnutí.

 

Plánek ÚSES v CHKO v podrobnějším rozlišení ke stžení zde (PDF 703kB)

Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt