Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy >> Přírodní památka Devět skal

Přírodní památka Devět skal

Skalní útvary v lesním komplexu asi 3 km jihozápadně od obce Křižánky

Katastrální území : Moravské Křižánky (bývalý okres Žďár nad Sázavou)
Nadmořská výška : 780 – 836 m
Výměra :  MZCHÚ 3,33  ha OP 33,69 ha
Vyhlášeno : 1976 

Rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.

GEOLOGIE    Skalní útvary na centrálním hřbetu Devítiskalské vrchoviny byly vypreparovány z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve straších čtvrtohorách. Podél puklin jsou rozčleněny do devíti větších a třech menších skalních bloků, seskupených do vrcholového komplexu typu skalního města. Výšky bloků dosahují až 15 m a jejich stěny jsou zvětráváním modelovány do podoby skalních výklenků a voštin. Na jejich úpatí jsou odlámané suťové haldy, na než navazuje 80 m dlouhý balvanový proud a dále po svazích rozvlečené balvanité pokryvy. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké orchické půdy. 
Na skalní komplex navazuje na severovýchodně ukloněném svahu 
v délce 1150 m řada dalších jedenácti skalních útvarů, nalézajících se 0  větší části v ochranném pásmu území přírodní památky.

KVĚTENA   Na stanovišti smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) se nachází hospodářsky pozměněný lesní prost typu skeletové smrkové bučiny s převahou smrku ztepilého (Picea abies), přimíšeným bukem lesním (Fagus sylvatica
a ojediněle vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba). Na skalách a v porostních se uplatňuje i bříza bělokorá (Betula pendula
s jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) a k. rozložená (D. dilatata). Na humusem překryté zastíněné skalní římse roste ojediněle montánní čípek objímavý (Streptopus amplexifolius). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků (Parmelia omphalodes, Acarospora fuscata, Rhizocarpon geographicum
a mechorostů, jichž zde bylo zjištěno 14 druhů (Andreaea rupestris, Paraleucobryum longifolium, Cynodontium polycarpum aj.)
  
ZVÍŘENA   Území obývají běžné druhy lesních porostů vyšších poloh Českomoravské vrchoviny, mj. řada druhů ptáků. 
Hnízdí zde datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýc rousný (Aegolius funereus), křivka obecná (Loxia curvirostra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax) a v poslední době se znovu objevil jeřábek lesní (Bonasia bonasia).

LESNICTVÍ   Porost na skalách je ponecháván bez zásahu. Okolní lesní porost je zařazen v kategorii lesa zvláštního určení 
a hospodářství je v něm usměrňováno k podpoře buku, obnově jedle a využití přirozeného zmlazení, k výhledovému vytvoření různověkého lesa přirozené dřevinné skladby. V exponované vrcholové poloze je les poškozován nepříznivými klimatickými vlivy a imisním znečištěním ovzduší.

VYUŽITÍ   Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Negativním průvodním jevem značné návštěvnost nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů je narušování prostředí odpadky a zakládáním ohnišť. Horolezeckou činnost je možno provozovat na severní stěně hlavního hřebene a jižních stěnách skalních útvarů Trůn, Záludné a Žďárské věže.

Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt